Cykly / Tomáš Polcar

Cykly

Kyklos

2013

Kyklos (z řečtiny) znamená kruh, kolo. Tvorba Tomáše Polcara je s kruhem spjata obsahem i formou. Jako tvarem, jevem či řetězcem souvislostí se jím zabývá opakovaně, vždy s inovujícími a dále rozvíjejícími myšlenkovými posuny. Projekt Kyklos představuje v návaznosti a zároveň v kruhu tři po sobě jdoucí cykly.

Tomáš Polcar objevuje možnosti cyklu se začátkem slavětínské etapy, blízko přírodě s opakováním ročních období, uprostřed cyklického času. Opustil město, opustil mediální kampaně, opustil nová média. S plynutím času se stahuje ve svém myšlenkovém záběru postupně z vnějšího světa směrem dovnitř, k podstatě. U tématu dlouhodobě přebývá. Není chrlič, jeho věci vznikají spíš pomalu a bez výjimky vycházejí zpod jeho rukou, není typ konceptualisty zadavatele.

více informací

Sóma
Tělo, včely a harmonie

2012–2013

Pojem sóma má v různých kulturách a jazycích různé významy. Tomáš Polcar jej uchopil v řeckém významu těla, a odtud vede metaforu jeho jednoty jako celku složeného z částí. Jako symbolický tvar zvolil pravidelný šestiúhelník. Za volbou stojí skutečnost: Polcar chová včely a šestiboká buňka plástve nutně uhranula jeho mysli. Buňka jako ideální tvar pro komůrku, ve které má vyrůst nová včela jako součást organizmu včelstva. Buňka jako tvar, optimálně vyhovující vytváření sítě a nejlépe využívající prostor. Síť jako metafora těla, její vznik i rozpad. SÓMA jako Samo Organizující se Migrační Algoritmus evolučních pochodů. Na jeho základě se organizuje uhlík.

více informací

Atomos

2010

Tomáš seděl u kamen a plival na jejich rozžhavené pláty. Pozoroval bubliny, které z nich na plotně s jemným zasyčením vyrůstaly a zase zanikaly…

V cyklu Atomos vychází Tomáš Polcar opět z hmoty a jejích projevů. Dobírá se její podstaty, když ji předkládá rozloženou na démokritovské dále nedělitelné částice – atomos, skrze něž a jejich vazebné obměny se hmota proměňuje a osciluje mezi bytím a nebytím. Opět přistupuje k chemickým a fyzikálním jevům obdobně jako alchymista z předchozího Hnití, pro něhož jsou tyto procesy materiálním vyjádřením ideové podstaty.

více informací

Hnití plodí žití

2007

„Žádné semeno není užitečné, zůstane-li celé, pokud neshnije a nezčerná; neboť rozklad vždy předchází plození.“
— Fra Marc Antonio Frasselano

Hnití, ze kterého vzchází nové žití, vyjadřuje jeden ze základních alchymických postulátů proměny. Ne náhodou Tomáš Polcar na cyklu s alchymistickým názvem začal pracovat v ateliéru v bývalé kovárně lešetínského kováře ve Slavětíně, kam se s rodinou odstěhoval z Prahy. Tomáš Polcar zde nazírá přírodní jevy obdobně jako alchymista, pro kterého jsou materiálním vyjádřením ideové podstaty světa. Propojuje materielní s duchovním a v duchu trismegistovského co je dole, je nahoře vztah mikrokosmu a makrokosmu.

více informací